Národní park Podyjí – nedotčená příroda
Nádherné skalní stěny, ojedinělá kamenná moře nebo kaňon řeky Dyje s hluboce zaříznutými meandry – to je jen hrstka toho, co můžete vidět v Národním parku Podyjí. Letos tento přírodní skvost slaví 20. výročí.
Náš nejmenší národní park, který najdete na území Českomoravské vrchoviny, reprezentuje jedno z posledních zachovalých říčních údolí ve střední Evropě.
Historie parku
Malebný kraj ležící v jihozápadním koutě Moravy objevili před více než sto lety rakouští a posléze i čeští turisté. V polovině 19. století se v okolí vranovského zámku začalo s výstavbou romantických staveb sloužících k odpočinku šlechty, ale také pro první obdivovatele Podyjí. Nejznámějšími stavbami jsou např. Obelisk, postavený v roce 1860 k poctě hraběnky Heleny z Mníšku. Dalšími jsou např. Mníškův kříž, Claryho kříž nebo lovecký zámeček Lusthaus.
Bohatý rozvoj turistiky pokračoval až do roku 1948, kdy se Podyjí kvůli politickým změnám začalo postupně uzavírat. Železná opona znemožnila na mnoho desetiletí normální život v tomto malebném říčním údolí. Postupně byly zničeny objekty všech mlýnů na Dyji. Totální devastace krajiny byla završena zřízením Mašovické střelnice, jejíž provoz ohrožoval turisty i na vzdáleném pravém břehu v okolí Sealsfieldova kamenu (na snímku).
Až po roce 1989 se území Podyjí opět otevřelo návštěvníkům. Správa národního parku obnovila historické stavby – mosty, lávky, přístřešky a vyhlídky. Pravý a levý břeh Dyje byl propojen rekonstrukcí cesty přes Šobes. Zpřístupněna byla i zřícenina Nového Hrádku. Významné bylo také obnovení přechodu v Hardeggu. Postupně se park opět stal unikátní sítí turistických stezek pro pěší i cyklisty, která zpřístupňuje velkou část národního parku tak, jak ho známe dnes.
Flora a fauna
Celé údolí pokrývají hluboké, většinou přirozené lesy. Podhorské bukojedlové lesy s tisem na západě střídají dubovohabrové porosty na východě. Pro Podyjí jsou typické i vzácné dřeviny (višeň mahalebka, dřín obecný, skalník celokrajný nebo jalovec obecný). Pouze v Podyjí najdete jeřáb muk hardeggský. Vyskytuje se tu 77 zvláště ohrožených bylin (například kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý), 18 druhů orchidejí a mnoho dalších.
Také zvířatům se zde daří. V Podyjí žije zhruba 65 druhů savců, například vydra říční, netopýr Brandtův, hraboš mokřadní, bělozubka bělobřichá. Hnízdí zde vzácní ptáci, například čáp černý, dudek chocholatý, včelojed obecný, výr velký, ledňáček říční a mnoho dalších. Důležitou součástí místního ekosystému jsou obojživelníci nebo vzácná užovka stromová. Nechybí tu ani obrovské množství hmyzu, kterému vyhovuje místní podmáčené území.
Přírodní zajímavosti
V NP Podyjí se nachází obrovské množství nádherných přírodních scenérií. Patří mezi ně Býčí hora, nejvyšší bod NP, ležící na hranici s Rakouskem na Braitavě (536 m n. m.). Další zajímavostí je Býčí skála, což je kolmá žulová stěna nacházející se na začátku vzdutí Znojemské přehrady pod vyhlídkou Sealsfieldův kámen. Tato místa jsou ale turistům nepřístupná z důvodu ochrany přírody. Unikátní jsou také Hamerské vrásy – skupina několika mohutných skalních stěn. Stáří se odhaduje na 795 milionů let. Velikost vrás se pohybuje od několika centimetrů až do 30 metrů. Za zmínku stojí ještě Šobes, pravěké hradiště, ve středověku i dnes využívané k pěstování vinné révy. Lokalita je řazena mezi 10 nejlepších vinařských poloh v Evropě. Přírodních zajímavostí je ale v NP Podyjí mnohem víc. Jejich podrobný popis najdete na www.nppodyji.cz.
Historické objekty
Národní park se pyšní také mnoha historickými stavbami, které se neomylně vtiskly do místní krajiny. Tak například Devět mlýnů. První písemné zprávy o mlýnech pocházejí z roku 1497. Další tři ležely níže po proudu, ale vlivem povodní byly zničeny. V původním stavu přežily do dnešní doby pouze čtyři mlýny. Také hrad Kaja, sídlo šlechtického rodu Kuenringů, stojí za návštěvu. Pod hradem je hluboký kaňon potoka Kajabach s bizarními skalisky, přístupný lesní cestou z Retzu do Hardeggu. Milovníci muzeí by neměli minout Jihomoravské muzeum ve Znojmě, které sídlí v areálu Minoritského kláštera z druhé poloviny 13. století. V letech 1279– 1297, po bitvě na Moravském poli, zde bylo uloženo balzamované tělo Přemysla Otakara II. Nesmíme zapomenout také na zámek Vranov nad Dyjí. V okolí zámku je rozsáhlý, zrekonstruovaný lesopark s krásnými vyhlídkami a romantickými stavbami.
Zajímavou památkou je i znojemský zámek či podzemí Znojma. Zámek byl původně středověkým zeměpanským hradem, na jehož základech byl na počátku 18. stol. vybudován barokní zámek. Podzemí bylo budováno od 13. do konce 17. století. Tvoří je sklepy měšťanských domů a rozsáhlá síť chodeb tesaných ve skále až čtyři patra pod sebou. Jejich vzájemné propojení tvoří spletitý labyrint o celkové délce 30 km. Chodby sloužily k ukládání potravin a v době ohrožení města také k obraně. Cca 1 km chodeb je přístupný veřejnosti. Víc informací o historických objektech i technických zajímavostech národního parku a městech najdete na www.nppodyji.cz.
Podyjí na kole
Jste-li milovníci cyklistiky, pak je pro vás Podyjí jako stvořené. Nádherná příroda, členitý terén, rázovité kopce, hraniční hrady a zámky, hluboké lesy nebo sluncem zalité louky a vřesoviště vytvářejí jedinečnou kulisu pro nadšeného cyklistu. Na české straně Podyjí je jízda na kole možná po značených stezkách. Na rakouské straně se jezdí po stávajících silnicích a cestách mimo vlastní území národního parku. I tady jsou ale podmínky pro cyklisty ideální. V roce 1992 byly na obou stranách parku vyznačeny 3 tematické cyklistické okruhy Znojemsko – Retzer Land s logem příslušné trasy. Jmenují se Trasa Národní park Podyjí – Thayatal, Trasa šesti měst a Viniční trasa. Turistické hraniční přechody nejsou pro trasy žádnou překážkou. Podrobnou mapu cyklistických tras v NP Podyjí – Thayatal najdete na www.nppodyji.cz/na-kole.
